Podzimní země

Sevane, dnes bych na tebe musil vzít jinou paletu: bledě-modrou, okrově-béžovou a spoustu bílého poprašku. Tvé stánky jsou prázdné a parníčky se někam rozutekly.

Jinovatka zdobí stromy podél cest jako přimražený moučkový cukr.

Kovboj nahání krávy přes silnici.

Potkávám staré známé
a mé srdce taje.
Je mi tu teplo.
Zapékám se tu jako hrozinka do štrůdlu.

Jazyk už mi nezní jako hrdelní pokřik Avarů,
ale jako sladká ukolébavka.

Mizí nostalgie,
jsem tu šťastný.

Každý kout této země,
každá skála,
každý potůček mezi horami
je mi důvěrný
jako vráska
na milenčině tváři,
vykouzlená smíchem kolem očí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tbilisi a Jerevan 24h

Děda George

Arménské písmo